Spolupráce s žáky
Do projektu Kreativní demokratická škola bylo zapojeno kolem 700 žáků z pěti škol v Plzeňském kraji. Žáci, jakožto hlavní aktéři projektu Kreativní demokratická škola, se účastnili projektových aktivit v celém školním roce 2010/2011. Jako první je v září čekala volba třídních radních. Za každou zapojenou třídu byli nominováni a demokraticky zvoleni dva zástupci, kteří se stali hlavními tahouny projektu a pravou rukou učitele. Aby se podrobně seznámili s pravidly a fázemi projektu, absolvovali třídní radní třídenní adaptační kurz v Nečtinách. Zde si na vlastní kůži vyzkoušeli dvě simulační hry, učili se objevovat hodnoty týmové spolupráce, procvičili své schopnosti strategického myšlení při bojovce v lese aj. Lektoři jim také podrobně vysvětlili jejich roli v projektu, která byla založena na spolupráci s třídním učitelem a podpoře a motivování spolužáků.
V průběhu projektu se také uskutečnily odpolední workshopy pro třídní radní, kde docházelo k plánování dalších kroků projektu s lektory, případně s pedagogy. Přístup zúčastněných učitelů se lišil v míře přenechané zodpovědnosti na samotné žáky, která se odvíjela jak od věku žáků, tak od zaběhlého přístupu daných pedagogů.
Nadšení pro projekt během roku pravidelně klesalo a zase stoupalo. S odstupem času je viditelné, že by bylo vhodnější stlačit realizaci projektových aktivit do kratšího časového období, aby nedocházelo ke ztrátě návaznosti a tím pádem i zájmu žáků. Nadšení však souviselo i s věkem a fungováním jednotlivých třídních kolektivů. Mladší děti byly většinou hravější, nápaditější a bylo snazší je vtáhnout do víru dění. Starší žáci často brali účast v projektu jako něco navíc, něco málo žádoucího, co je vytahuje z jejich zažitých kolejí každodennosti. Ve výsledku však všechny třídy předvedly vynikající výsledky, což bylo zásluhou jak jich samotných, tak motivací ze strany pedagogů a vedení školy. Dalším důležitým prvkem, který žáky bičoval k lepším výsledkům, byl aspekt soutěže. Celý rok vznikaly třídní projekty, které se mezi sebou nejprve utkaly v rámci školního kola, vítězové pak postoupili do kola Krajského. Na vítězných projektech z jednotlivých škol byly znát hodiny poctivé práce. Každý byl jedinečným odrazem toho, co žáci považují za problém jejich obce. A když s ním dospělí nic nedělají, pak jsou na řadě děti, aby situaci zachránily. Chuť žáků problémy řešit až do úplného konce byla strhující. Jejich návrhy řešení byly přitom často tak prosté a jednoznačné, že již nic nebránilo jejich realizaci.
Závěr projektu se svými nečekaně dobrými výsledky vybízel k zamyšlení, zda jsou žáci v českých školách dostatečně vedeni k tomu, aby se nebáli vyjádřit svůj názor, aby brali problém jako výzvu, aby uměli hledat konstruktivní řešení. Pokud se chceme vymanit z běžného trendu lidí, kteří jen pasivně nadávají na vše kolem, stálo by za to rozdmýchat v žácích potřebu viděné problémy řešit a aktivně se zasadit o jejich odstranění. Pokud si z našeho projektu alespoň část žáků odnesla poznání, že jejich hlas má sílu mnohé dokázat a že se vyplatí nebýt jen dalším stěžujícím si v řadě, pak můžeme projekt považovat za úspěšný.
Fotografickou ukázku workshopů s žáky můžete prohlédnout zde.
