Spolupráce s pedagogy
„Projekt Kreativní demokratická škola vnímám jako snahu o rehabilitaci učitelské profese..“
(R.Černík, Pedagogická fakulta Západočeské univerzity, člen komise hodnotící vítězné žákovské projekty)
Jednou z velmi podstatných součástí projektu Kreativní demokratická škola byla spolupráce se zapojenými pedagogy.
Projektu se účastnilo 50 pedagogů z těchto škol v Plzeňském kraji: Gymnázium Blovice; ZŠ Domažlice, Komenského 17; Masarykova ZŠ Kdyně, ZŠ Staňkov a ZŠ a MŠ Velhartice. Učitelé a učitelky byli za svou účast v projektu honorováni na základě uzavřených Dohod o provedení práce. To na ně kladlo jisté administrativní nároky, které jsme se snažili co nejvíce zjednodušovat, aby se neztrácel nejdůležitější aspekt naší práce – možnost zvýšit občanské kompetence dětí i pedagogů v rámci procesu primárního vzdělávání.
Učitelé v současné české škole nemají snadnou profesní pozici. Veřejnost se problematicky staví k prestiži učitelského povolání – na jedné straně obsazují učitelé v nejrůznějších žebříčcích prestiže povolání přední pozice, na straně druhé – prakticky, je jejich profese oceňována naprosto nedostatečně. Ať už jde o výši mezd nebo význam celospolečenské diskuse o problémech veřejného vzdělávání vůbec. Rodičovská veřejnost svými výstupy učitelům sebevědomí často nepřidá.
Český učitel je jakoby zahnán do kouta, málokdy se snaží přesvědčit veřejnost o svých kvalitách. My jsme měli během průběhu projektu možnost se učitelům přiblížit, pozorovat jejich práci a spolupracovat s nimi na jednotlivých úkolech. Projekt Kreativní demokratická škola byl v zapojených školách integrován do výuky průřezového tématu Výchova demokratického občana. V souladu s jedním z teoretických předpokladů procesu zvyšování kvality primárního vzdělávání se domníváme, že dětem lze předávat jenom takové dovednosti, které sami ovládáme. Vychovat demokratického občana může pravděpodobně jenom učitel, který je sám demokratickým občanem.
Na základě naší zkušenosti s kolegy – pedagogy se domníváme, že na intuitivní rovině rozumí čeští učitelé velmi dobře tomu, co je demokratické jednání a jak se má chovat demokrat. Zároveň jsou si velmi dobře vědomi důvodů, kvůli nimž velmi často dochází ve společnosti k jednání nedemokratickému. Na místě je paralela s bývalým státním zřízením, které nutilo učitele vykládat řadu ideálů (např. rovnosti a svobody) zcela formálně a v rozporu s panující praxí, jíž byly svědky i malé děti. Podobně jsme se v průběhu našeho projektu často setkávali s tím, že učitelky nechtěly pojmenovávat a vztahovat sebe či děti k normám demokratického soužití, protože si byly velmi dobře vědomy rozporů, se kterými se mohou setkat v každodenní praxi. Předávat občanské postoje ve společnosti, která je z tradice v předávání (ryzích) postojů plachá, je více než obtížný úkol.
Obtížnost tohoto úkolu byla patrná během celého průběhu projektu. Kolegové – učitelé se chovali zdrženlivě, často dávali najevo skepsi ohledně možných výsledků projektu. Jakoby nevěřili, že děti mohou tak spletitou problematiku zdárně uchopit.
V posledním měsíci projektu však nastal jakoby obrat – čím více se třídy blížily k momentu, kdy budou muset veřejnosti předvést, na čem pracovaly po celý školní rok, tím určitějších kontur nabývala jejich práce na projektu. Občanské dny na jednotlivých školách pak byly jakýmisi „erupcemi“ potenciálu dětí a pedagogů. Připravenost prezentací, schopnost dětí přesvědčivě a v souvislostech argumentovat o potřebě změny dospělé doslova šokovala. Zástupci vedení obcí, rodiče i my sami jsme během občanských dnů opakovaně prožívali překvapující momenty – dětem bylo jasné něco, co jim nikdo nikdy explicitně neřekl. Děti samy přišly na to, že jejich okolí je plné nedostatků a že tyto nedostatky jsou řešitelné za pomoci banálních prostředků. Že největší překážkou je často zaběhanost světa dospělých, kteří o problémech nekomunikují a nesnaží se hledat jejich nápravu. Vážnost, s jakou děti často podávaly svoje návrhy na zlepšení, brala dech. Zároveň se stala příslibem toho, že v dětech má naše opotřebovaná a unavená společnost skutečně naději.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že ač se na první pohled mohlo divákům prezentací zdát, že děti vše v projektu zvládaly samy, ve skutečnosti byla za nimi mnohahodinová, zdánlivě neviditelná práce pedagogů, kteří svými profesními schopnostmi a občanskou intuicí dovedli děti k tak dobrým výsledkům.
Přáli bychom si, aby se zkušenost s naším projektem zapsala v jejich profesním životopise nikoli jako více méně nahodilé vytržení z rutiny školního provozu, ale jako návod, jak metodicky přistupovat k výchovné problematice občanství a demokracie.
Fotografie z úvodního setkání s pedagogy jsou k nahlédnutí zde.
